Zavrčel na vás vlastní pes. A je to! Problém jak vrata. Co teď s tím? Určitě je dominantní, chce vám ukázat, že je ve smečce výše, než vy. Musíte být dominantní. Ukázat zase vy jemu, kde je jeho místo. Ale jak?
Byli už jste někdy v této situaci? Co když to s tou dominancí je ale jinak? A co když to můžete řešit lépe, než se jen snažit, být dominantnější než on? Co dělat, když pes vrčí na pána?
Co znamená, když pes vrčí na pána?
Vezměme to ale od začátku. Co je to vlastně vrčení a co to znamená? Ať už vás napadla jakákoliv odpověď, dost možná vás nenapadla, ta správná. O té se totiž moc nemluví. Vrčení je komunikace. Nic víc. Vrčení samo o sobě není problém a naopak je moc dobře, když pes umí takto jednoznačně komunikovat. Problém pro nás může být to, co pes komunikuje. Ale ne vrčení samotné.
Pokud pes zavrčí na svého pána, komunikuje tím nějaký problém. Nejčastěji to bývá strach, nejistota, vysoká míra stresu. Psi často nerozumí tomu, co se kolem nich děje, co po nich chceme nebo naopak nechceme a nastupuje frustrace a stres.
Představte si takovou běžnou situaci: Chcete, aby pes nelezl na gauč. Přijdete do místnosti a pes je na gauči. Co uděláte? Začnete křičet, ať vypadne, a jdete s hrozivým výrazem proti němu. Pes poslechne a seskočí. A vy? Jednu mu lísknete, ať si to pro příště pamatuje! Co se ale stane příště? Pes místo seskočení zůstává na gauči a na vás vrčí. Cítí se zahnaný do kouta a neví, jak se má zachovat. Pokud je na gauči, jste agresivní. Pokud odejde, budete ještě agresivnější.
Podobných nedorozumění vzniká mezi námi a našimi psy celá řada a pro nás je často velmi obtížné, je rozklíčovat. Díváme se totiž na vše naší vlastní optikou. Pro nás je jasné, že chceme, aby pes seskočil z gauče, když na něj přeci křičíme, ať jde dolů. Pro psa to ale vůbec srozumitelné být nemusí.
Mýtus o dominanci aneb proč být „vůdcem smečky“ není řešení
A tady přichází na přetřes dominantní chování psů a role vůdce smečky. Před desítkami let, když se lidé začínali více zajímat o psí chování, snažili se vycházet z chování jejich nejbližších předků – vlků. Ale protože pozorovat vlky v přirozeném prostředí je nesmírně obtížné, pozorovali je v zajetí. Dnes už dávno víme, že chování psů a vlků se v mnohém liší. Psi jsou například mnohem tolerantnější vůči cizím psům, než vlci vůči cizím vlkům. A i jejich chování v přírodě je hodně odlišné od toho, co vídáme v zajetí.
Dnes už víme, jak moc jsme se dříve v posuzování psího chování mýlili, přesto tyto mýty stále přetrvávají. Proč? Protože skvěle pasují do naší evropské kultury. V historii jsme zažívali velmi často někoho, kdo měl svrchovanou moc a byl v roli alfy. Ať už to byl panovník, šlechtic, nebo představitel církve, je pro nás velmi snadné tento koncept přijmout.
S termínem alfa vlk a alfa pár kdysi přišel světoznámý odborník na vlky David Mech. Pro nás je to popis toho nejsilnějšího, nejmocnějšího jedince nebo páru. Dlouho se dokonce usuzovalo, že pouze alfa pár má možnost se ve skupině rozmnožovat, ostatní ne. Na MET konferenci 2024 David Mech uvedl, že už dávno ví, jak moc se tehdy mýlil. A že třeba právě s tím rozmnožováním je to přesně naopak. Daná dvojice vlků se nerozmnožuje proto, že je to alfa pár, ale je to alfa pár, protože se rozmnožují. Jen my jsme si to na počátku špatně vyložili.
Stejně tak už víme, že společenství psů je daleko více založeno na ústupcích, než na snaze někoho ovládnout a získat nad ním moc. A to co tak často považujeme za projevy dominance u psa, jako je hlídání si potravy, vrčení při manipulaci apod., jsou projevy nejistoty a strachu. Suverénní jedinec, který nehladoví, si nepotřebuje nic hlídat a klidně nějakou starou kost přenechá někomu jinému.
Pokud ale není dominantní, co s ním asi udělá, když si to my budeme myslet? Představte si toho psa na svém gauči, na kterého křičíte, aby šel dolů, ale on nejde, protože se bojí, že dostane. Nebo takového, který si třeba hlídá žvýkací kost, protože se bojí, že o ni přijde. A představte si sebe, jak tyto problémy řešíte pomocí tradičních rad o tom, jak musíte být dominantnější, mít pevnou ruku a ukázat mu, kdo je vůdce. Pomůže vaše chování psu zbavit se jeho strachu? Nebo ho jenom více prohloubí?
Bohužel to druhé. My sami začneme být agresivní a to způsobí hned řadu problémů.
- Pes se od nás učí. V tomto případě, že s námi má jednat prostřednictvím agrese.
- Prohlubuje se jeho strach z dané situace. Už se nebojí jen toho, čeho se bál na začátku, ale teď navíc i našeho chování v této situaci. Stres stoupá a snáze dojde do bodu, kdy už to pro psa bude neúnosné a bude muset jednat. A to se nám asi líbit nebude.
- A většinou jako první začneme trestat vrčení, tedy komunikaci. Pes tak přestane svůj problém komunikovat a přestane vrčet. To ale neznamená, že už problém nemá, pouze o něm nemluví. To může být velmi vážný problém, protože my pak nemůžeme předejít tomu, kdy už bude pes jednat zkratově.
Chcete se naučit pracovat se psem bez donucování a strachu? Mrkněte na můj online Kurz poslušnosti pro skvělé psí parťáky.
Jak tedy reagovat, když na vás pes zavrčí?
Respektujte to. A změňte situaci tak, aby pes neměl důvod vrčet. To jsou dvě základní pravidla. Když pes vrčí na majitele, je to jen komunikace, ne problém. Problém je to, co se skrývá za tím a s tím musíme pracovat pomocí naší hlavy, ne ega, které se cítí dotčené, že si na něj pes dovolil zavrčet.
Pokud pes zavrčí, odvraťte v klidu hlavu o 90°, pak i celé tělo a v klidu odejděte. Tím předejdete stupňování jeho hrozby do vážného konfliktu. Pokud do toho v tu chvíli půjdete silou, pravděpodobně ten konflikt nakonec vyvoláte. Možná to nebude hned, možná to nebude ani tento rok.
Řada plemen byla šlechtěna na to, aby nám naše špatné chování dokola odpouštěla a nechávala si od nás strašně moc líbit. Nakonec na ten konflikt ale pravděpodobně dojde. Kromě zranění vás nebo někoho ve vašem okolí, tím ale riskujete především váš vzájemný vztah a budoucí spolupráci. Už si nebudete nikdy navzájem tolik věřit a získávat zpátky ztracenou důvěru bude pro obě strany velmi těžké.
Místo toho hledejte příčinu, proč pes vrčel? Co mu vadí? Čeho se bojí? A s tím pracujte. To je nakonec i ta jediná cesta, jak získávat zpět důvěru psa, pokud už na vzájemný konflikt došlo. Pokud dokážete z problému odstranit své uražené ego a opravdu se v klidu zamyslet nad tím, proč pes dělá to, co dělá, velmi často zjistíte, že řešení je velmi snadné.
Příklady z praxe: Kdy pes vrčí a proč?
Pes vrčí u krmení nebo u žvýkací kosti, když přijde někdo blíž.
To bývá asi vůbec nejčastější problém, kdy pes vrčí na majitele.
Proč? Bojí se, že o jídlo přijde.
Jak to změnit? Naučte ho, že o jídlo nepřijde, ale dostane přídavek. Nejjednodušší je začít u misky a podávat mu do ní jednotlivá sousta. Počkáte, až jedno sousto sní a podáte druhé. Pes se rychle naučí, že ruka v misce je děsně fajn. Pak už můžete dát krmení více a přidávat ještě dokud jí. To samé s pamlsky. Nechoďte blíž, abyste mu kost sebrali, ale abyste mu přidali něco navíc. Stačí pár tréninků a pes už bude o celé situaci přemýšlet úplně jinak.
Pes vrčí, když ho chceme vykázat z gauče, postele, odkudkoliv.
Proč? Bojí se našeho agresivního chování, není si jistý, co má dělat, a chce mít pohodlí.
Jak to změnit? V klidu ho učte povely dolů a nahoru a posílání na místo, ať už do pelíšku nebo jinam. Pokud pak vleze někam, kam nemá, zkrátka mu dejte v klidu povel, který dobře zná a po splnění ho odměňte. Splnil přeci povel. Později můžete odměňovat pouze pochvalou, aby se nenaučil lézt na gauč proto, abyste ho poslali dolů a on dostal pamlsek. Ze začátku ho ale chvíli používejte, ať se naučí reagovat správně.
Spaní v posteli nebo na gauči není problém s dominancí. Psi jen přirozeně vyhledávají pohodlí stejně jako my. Navíc při spaní v kontaktu s námi lépe odpočívají a regenerují. Takže pokud chcete, klidně je na gauč nebo do postele pusťte.
Pes vrčí při manipulaci, česání, ošetřování.
Proč? Bojí se, co mu chceme udělat. Možná ho to i bolí, nebo je jinak nepříjemné.
Jak to změnit? Dejte mu kontrolu nad situací. Tohle téma by vydalo na několik samostatných článků, ale ve zkratce. Pokud jdete k zubaři a on vám bude vrtat zub, nemáte kontrolu nad situací. To on má vrtačku ve vaší puse, on má kontrolu. Ale pokud reaguje na vaše mávání, že má přestat, předává vám kontrolu. V takovém případě budete ochotní jít i do dost nepříjemných ošetření, když víte, že to kdykoliv můžete zastavit. Samozřejmě ale potřebujete i motivaci. V našem případě většinou stačí, když víme, že bez ošetření bude zub bolet nakonec mnohem víc, než teď. Ve stejné situaci u psů ale míst předání kontroly svoláme celou rodinu, aby psa pořádně drželi.
Představte si, jak by bylo vám, kdyby na vás zubař zavolal 4 zřízence, ať vás pevně drží a on může vrtat dál. Byl by to obrovský stres a strach z vaší strany. Proto se nesnažte psa v první řadě fixovat, ale motivovat ke spolupráci a dát mu možnost kdykoliv vás zastavit. Jen v tu chvíli tedy nedostane odměnu. Víc o tomto konceptu učení mluvím ve videu Kontrola a manipulace a Nácvik manipulace.
Zároveň je potřeba manipulaci a ošetřování v klidu nacvičovat už dopředu. Nenechávat to až na situace, kdy už psa něco bolí a je potřeba mu třeba denně kapat do oka, do uší apod. Ale začít s tréninkem už předem, v klidu. Aby to pak už znal a nebál se toho.
Jak tomu předcházet: Pozitivní přístup a trénink důvěry
Co dělat, když pes vrčí na majitele, jsme si už řekli. Jak se ale ideálně do této situace nedostat? Ještě než na to odpovím, znova připomínám, že vrčení není špatně, vrčení je komunikace a ta je v pořádku. Problém je v tom, proč vlastně pes vrčí. Ale to, že s námi komunikuje, je pro nás dobře. Já vám tedy neslíbím, že při dodržení následujících kroků na vás pes nikdy nezavrčí. Možná jo, možná ne. Určitě to ale pomůže problémům předejít a pokud už se objeví, rychleji je vyřešit.
Přecházejte problémovým situacím. Zvláště pokud vychováváte štěně, nebo jste adoptovali dospělého psa, ale teprve se seznamujete, je prevence velmi důležitá. Zkuste si představit, jak se v jednotlivých situacích – zvláště tam, kde vás pes něčím rozčiluje a jdete do emocí – asi cítí váš pes. Pokud vám štěně ukradlo botu, chvíli se s ní nechá honit kolem stolu a pak zapluje pod lavici, dost možná už se hodně bojí vašich emocí. Co se stane, když si pak vy pod tu lavici pro botu nebo pro psa sáhnete? Pravděpodobně se bude cítit ohrožený vaším hněvem a zároveň zahnaný do kouta a může ze strachu kousnout. Bude lepší tam nesahat, zavolat si ho v klidu k sobě, nebo mu ukázat extra dobrou odměnu a hodit mu ji do vedlejší místnosti. Až pro ni dojde, zavřít dveře a v klidu si sáhnout pod lavici pro botu. A na příště dát pozor, ať si boty dobře uklidíte, a psa v klidu učit, že bot si nemá všímat.
Snažte se myslet více hlavou, než svým egem. Snažte se nebrat si chování psa osobně. On se nějak chová jen proto, že jemu to dává v danou chvíli smysl. Ale není to zpravidla osobní, i když se to tak může zdát. Ani naše lidské chování nebývá osobní, i když si ho druzí tak často vysvětlují. Ale my nejednáme proto, abychom jim něco udělali nebo neudělali, ale proto, že my sami něco chceme nebo nechceme. Když se naučíte nebrat si chování druhých osobně, pomůže vám to vidět skutečné příčiny a tedy i nejlepší řešení.
Trénujte potenciálně problémové situace. Určitě trénujte klidnou manipulaci v nejrůznějších podobách. Zkuste ale i to přidávání krmení jako prevenci hlídání si žrádla. Pozor na to, abyste nezkoušeli žrádlo jen odebírat a zase vracet, jak se často doporučuje. U spousty psů právě toto naše protivné odebírání a vracení žrádla jen z pozice toho, že můžeme a pes si to musí nechat líbit, nakonec naučí psa si žrádlo hlídat. A i pokud narazíte na další situace, které by mohly pro vašeho psa a vás představovat problém, rozdělte si je na co nejmenší části a trénujte je. Ideálně s tím, že se budete snažit změnit pohled psa na danou situaci.
Sledujte dobře komunikaci vašeho psa. Vrčení je pro nás většinou nejvýraznější signál, že něco není v pořádku. Zpravidla mu ale předchází spousta menších, méně výrazných. Pokud se naučíme reagovat na ty, nemusí na vrčení vůbec dojít.
Když pes vrčí, poslouchej – netrestej
Dominantní chování u psů určitě existuje. Není to ale tak, že by se většina psů snažila být neustále dominantní vůči svému okolí. To by bylo velmi vyčerpávající. Je to pouze způsob, jakým psi předcházejí agresivnímu chování tak, aby si vyřídili své, ale navzájem si zbytečně neublížili. K projevům dominance patří určitě i vrčení a další nepříjemné chování. Není to ale tak, že by každé vrčení bylo známkou dominantního chování. Naopak mnohem častěji je to projev nejistoty a strachu.
Pokud chceme mít se svým psem dobrý vztah, rozumět si a věřit mu i v obtížných situacích, je potřeba dát si pozor na vlastní ego, které většinou jakýkoliv nesouhlas ze strany psa těžce nese, a také na mýty, které jsou už dávno překonané, i když stále ještě oblíbené. Raději si v klidu rozmyslet, co že pes vlastně chce. Co se za jeho vrčením skrývá a s tím v klidu a bez zbytečných emocí pracovat. Právě tento přístup buduje důvěru a porozumění na obou stranách.
Pokud chcete i vy svého psa trénovat tak, aby vám rozuměl, ale také věřil, chápal, co po něm chcete i to respektoval bez zbytečných sporů mezi vámi zvu vás do online Kurzu poslušnosti pro skvělé psí parťáky, kde si projdeme vše, co by měl váš pes, ale i vy, znát. Bez mýtů do dominanci a vůdci smečky, zato s odbornými znalostmi a fakty.
Hledáte další informace z trénování a výchovy psů?
Napište mi svou e-mailovou adresu a já se vám ozvu s pravidelnými novinkami.
