Odstranění nežádoucího chování

17.04.2020 16:23

Představíme si postupně 8 postupů, které popsala Karen Pryor ve své knize Svého psa nestřílejte. Tato kniha je určitě základem moderního trénování psů, a pokud se chcete vzdělávat, u ní byste měli bezesporu začít! Většina problémového chování se dá řešit některou z těchto metod, ideálně jejich kombinací.

1) Odstřelit psa

Odstřelit psa je velice radikální a velice efektivní řešení. Už nikdy nebudete se svým psem toto nežádoucí chování řešit. Do této kategorie ale nepatří pouze zabití jako takové, ale také mnoho dalších způsobů, kdy zabráníte zvířeti v nežádoucím chování. Zvíře se v této situaci nic moc neučí a bude-li mít v budoucnu příležitost, pravděpodobně se k nežádoucímu chování vrátí. Často je to ale ta nejjednodušší a nejefektivnější cesta.

Já se velice často setkávám s tím, že si toto možné řešení lidé vůbec neuvědomují, případně se mu chtějí vyhnout, ačkoliv je jeho použití velmi snadné. Několikrát se mě klienti ptali, jak psa naučit nepít ze záchodu. Voda v záchodě pro naše psy nepředstavuje nic nevhodného. Naopak, je to skvělá miska, kde voda nikdy nedojde. A z mého pohledu nemá žádný smysl učit psa, který už si toto zažil, že ze záchodu se nepije. Bylo by to obtížné a zdlouhavé. Místo toho se můžete problému zbavit okamžitě, naučíte-li se mísu zavírat a případně zavírat i dveře na toaletu. A je po problému. Hodně lidí odrazuje to, že by oni sami měli změnit své zvyky. Věřte mi. Je to daleko jednodušší, než měnit zvyky vašeho psa.

Dalším příkladem bude oprava plotu u notorického útěkáře, nebo přivázání psa na neoploceném pozemku. Samozřejmě můžete tento postup doplnit dalším tréninkem, který pomůže měnit chování psa. Ale v některých situacích je základem především neumožnit psu nežádoucí chování opakovat. A pak metoda „odstřelit psa“ hraje velice důležitou roli.

2)Trest

Vůbec nejoblíbenější metoda pozměňování chování zvířat i lidí kolem nás, je bezesporu trest. To je určitě také ta nejčastější otázka, kterou od svých klientů dostávám: „Jak ho mám potrestat, když…“ A přitom tak neefektivní. Stejně jako v případě „odstřelení psa“, zvíře ani u trestu nedostává žádnou informaci o tom,  jaké chování je správné. Jak chceme, aby se choval. Navíc tresty mají šanci na úspěch, pouze pokud přijdou hned v začátku nežádoucího chování, motivace pro nežádoucí chování je poměrně slabá a trest dostatečně odstrašující. V ostatních případech vedou tresty k vyhýbání se trestu. To je to, když pokáráte psa za počuraný koberec a on se příště vyčurá za gauč, aby ho nikdo neviděl. Pokáráním jste ho nenaučili, že nemá čurat doma, ale že nemá čurat tam, kde ho vidíte.

Víte proč po trestu tak často saháme, když je neefektivní? Protože je odměňující pro nás. My jsme frustrovaní z toho, že se nám pes vyčural na koberec, rozkousal nové boty, sežral oběd nebo že rve za vodítko, div nám nevykloubí rameno. A když ho potrestáme, všechnu tu frustraci u toho vypustíme. Hezky si na něm ulevíme. A alespoň na malou chvíli se cítíme dobře. Protože ten parchant dostal, co si zasloužil!

A tato naše odměna, byť si ji neradi připouštíme, na rozdíl od trestu funguje skvěle. Takže máme snahu toto chování – trestání – opakovat. Smutný začarovaný kruh. Navíc s tím, jak tresty nefungují, máme snahu je stupňovat a stupňovat. Což ve výsledku může vést ke strachu či agresi u trestaného. Mnoho majitelů si tak vytvoří opravdu hodně agresivní a nebezpečné psy.

Jediné, kdy tresty lze opravdu efektivně použít, je k zastavení nežádoucího chování. K tomu jedinému by také měli sloužit. A my bychom se měli naučit trestat vždy jen a pouze nežádoucí chování, ne psa, nebo třeba dítě. Pouze chování. A pokud skončí chování, končí okamžitě i trest. Protože už není co trestat, co dál psu vyčítat.

Pokud jsme trestem zastavili chování už v počátku, je šance, že jedinec už toto chování opakovat nebude. Pokud už ale chování probíhalo delší dobu, bude potřeba hledat jinou techniku. A ještě jedna věc, která tresty zefektivní. Jejich vzácnost. Čím méně trestáte, tím efektivnější tresty jsou, protože jsou překvapením. Pokud někdo trestá často – rodič často křičí, učitel rozdává špatné známky, nebo majitel psa neustále trhá vodítkem – vlastně zvyká trestaného na tresty. Já si i po asi 20 letech velice přesně vzpomínám, za co mi dal táta tenkrát facku. Byla jediná a proto tak účinná.

3) Negativní posílení

O negativním posílení mluvíme, pokud se zvíře snaží vyhnout něčemu nepříjemnému. Křičíte-li na psa opakovaně povel, a když ho splní, s křikem přestanete, je to negativní posílení. Pokud táhnete psa za vodítko do strany a ve chvíli, kdy pes zatočí, nepříjemný tah přestane, je to negativní posílení. Stejně tak, pokud se vyhýbá elektrickému ohradníku.

Zde je důležité uvědomit si několik věcí. Předně každé negativní posílení obsahuje také trest, kterému se zvíře snaží vyhnout.  A tím pádem nese tato metoda také všechna jeho negativa. Stejně jako u trestu i zde, pokud dojde ke změně chování, je chování toho, kdo trestá či používá toto negativní posílení, odměněno. A bude mít snahu to opakovat častěji a častěji.

Některá negativní posílení jsou ale zcela drobná a neškodná. Máte v autě zvukovou signalizaci na nezapnutý pás? To je negativní posílení. Ve chvíli, kdy nemáte zapnutý za jízdy pás, začne vás auto trestat nepříjemným zvukem. Pokud si ho zapnete, trestu se vyhnete a signalizace ztichne. Velmi podobně se chovají někteří psi, kteří se bojí jiných psů. Pokud se jiní psi přiblíží, začnou ječet a cizí psi se zase vzdálí. U mrňavých psů pohybujících se mezi velkými psy je to skvělý způsob, jak si bez problémů zachovat zdraví.

Dalším důležitým bodem je, aby nepříjemný podnět zmizel okamžitě po té, co se zvíře zachová správně. Pokud se nepříjemného podnětu nezbaví, nepochopí, že už dělá to požadované chování. Když jsem mívala Báru, kříženku ovčáka, byli sousedi zvyklí ji okřiknout. Znali ji už od mala, já až od 4 let, kdy jsem ji koupila spolu s domem. Když šli kolem plotu a ona se rozštěkala, houkli na ni: „Jdi do boudy!“ A ona šla. Nebo alespoň ztichla. Akorát u jednoho souseda to nefungovalo. Byl to cholerik a když neměl náladu, zařval, ať jde do boudy, ona ztichla a on si ještě přisadil. Tím pádem ale vlastně potrestal to, že ztichla. Takže na příště už neztichla. Řvala na něj čím dál více, on na ni řval čím dál více, a když si myslel, že ho nevidím, přidával polévání vodou ze zahradní hadice, bouchání do plotu a podobně. No, toho, že by na něj neřvala, se tím pádem nedočkal.

Pokud pes není schopen pracovat za odměnu, může negativní posílení velmi dobře posloužit. Představte si psa s pochybnou minulostí, který v kotci nepříčetně vyvádí kdykoliv zahlédne člověka. U takového psa s odměnami zřejmě neuspějete. Můžete ale počkat, až se uklidní, a odměnit ho tím, že odejdete. On se naučí zůstávat v klidu, aby se vás – nepříjemného podnětu – zbavil. Postupně se tak dopracujete až k tomu, že můžete přijít ke kotci a pes je v klidu. A vy mu můžete začít zkoušet nabízet pamlsky a pracovat s nimi.

4) Vyhasínání

„Vyhasínání“ je termín z laboratoří zabývajících se psychologií chování. Vztahuje se k situacím, kdy chování samo od sebe vymizí při nedostatku upevňování. Vyhasne, jako když dohoří svíčka.

Někdy je toto jednoduché a krásné řešení. Některé věci je zkrátka dobré nechat být a jen dohlédnout, aby z nich pes neměl nějaký užitek. Ze spousty věcí pes vyroste, ale dejte pozor, existují i tzv. samoodměňující chování. Tedy chování, které psa odmění už samo o sobě, aniž bychom my viděli, že pes získá. Pokud na vás zaštěká bernský salašnický pes, aby získal pozornost, a vy jej budete ignorovat, za chvíli to vzdá a chování vymizí. Pokud to samé udělá teriér a vy jej budete ignorovat, pravděpodobně bude štěkat dál. Štěkání mu totiž pomáhá uvolňovat nahromaděnou energii, a zatímco pro berňáka je to zbytečná námaha, pro teriéra je to vítaná aktivita. Podobně je na tom také lovení zvěře. Pes nepotřebuje zvěř ulovit, aby chování opakoval. Odměnou je samotné lovení. Pokud tedy necháte psa honit zvěř s tím, že časem zjistí, že stejně nic nedožene, bude se problém spíše zhoršovat, než zlepšovat.

Vyhasínání je skvělé také v tréninku. Pokud učíte novou dovednost a nejde to, zaseknete se a zdá se, že to pes nikdy nepochopí, vypadněte se na to. Dejte tomu pár týdnů, kdy psa necháte zapomenout, co jste jak dělali, a pak to zkuste znova. Uvidíte, že najednou to jde mnohem lépe.

5) Naučení neslučitelného chování

Další metodou řešení problémového chování je naučit zvíře nové chování, které se vylučuje s tím nežádoucím. Vadí-li nám pes skákající neustále na dveře a dožadující se vstupu do domu, můžeme ho naučit místo toho ležet v klidu pod oknem. Vynucuje-li si pes pozornost štěkáním, můžete ho naučit místo štěkání přinést hračku.

Tato metoda je velice efektivní a zvířata ji mají ráda. Proč? Protože získávají to samé nebo i víc za méně námahy. To jsou dvě základní pravidla učení neslučitelného chování. Nové chování musí být jednodušší na provedení, než chování původní, a zvíře musí získat stejnou nebo lepší odměnu, než u odstraňovaného chování.

Když se vrátíme ke psu, který skáče na dveře, abyste ho pustili dovnitř, bude klidné ležení určitě jednodušší. Musí mu ale přinést stejnou nebo větší odměnu. To znamená, že ho za ležení pustíte dovnitř, nebo dojdete odměnit svou společností a teprve postupně budete dobu ležení prodlužovat. Pokud si pes štěkáním vynucuje pozornost a vy to chcete změnit za přinášení hračky, musí pes přinášení velmi dobře znát, aby pro něj bylo snadné. A musí mít k dispozici dostatek hraček, aby je dlouho nehledal. A vy samozřejmě z počátku musíte reagovat na každou jeho snahu.  Doráží-li venku váš pes na jiné psy, můžete ho místo toho naučit jít klidně u nohy. Pouze ale za předpokladu, že vámi nabízená odměna bude mít pro psa větší hodnotu, než kontakt se psem. Pokud tak bude činit váš pes ze strachu, pamlsky zřejmě nepomohou, Daleko lepší bude, když ho odměníte tím, že se společně od psů vzdálíte.

6) Dostat chování pod kontrolu signálem

Velice efektivní a pro mnohé překvapivou metodou, jak zabojovat s nežádoucím chováním, je naučit psa vykonávat toto chování na povel. Odměnami a učením chování na povel zcela změníme původní motivaci zvířete a i když po nějakou dobu může zvíře toto chování opakovat častěji, ve snaze získat odměnu, až se naučí, že odměna přichází pouze po povelu, přestane chování bez povelu dělat. A nám už tak stačí pouze nedávat povel, nebo ho dávat v době, kdy nám dané chování nevadí.

Kdysi mi chodila na výcvik fenka borderkolie, která měla ve zvyku nečekaně na mě skočit. Čuchala si kolem, hrála si, nebo plnila povely a najednou se otočila a než jsme stihli zasáhnout, vyskočila co nejvýš a olízla mi obličej. Dělávala to prý spoustě lidem, ale postupně to vymizelo a zůstalo to pouze u mě. Pá lekcí jsem to ignorovala a čekala, zda i v mém případě to vymizí, ale nestalo se. A tak jsme přešli na jinou metodu. Fenu jsem si během lekcí občas zavolala a odměňovala za sezení přede mnou. Párkrát ještě vyskočila, ale zjistila, že odměny jsou pouze za sezení. Když mi pamlsky v ruce došly, prostě jsem jí ukázala, že nic nemám. A ona odešla. A už nikdy na mě neskočila. Učení sezení bylo v tomto případě využití neslučitelného chování, jak jsme o tom mluvili před týdnem. Pokud bych ji ale učila na mě skákat, dopadlo by to stejně, pouze by se zbytečně namáhala a hrozilo by zranění. Podstatná je právě ta změna motivace. Na počátku fena přibíhala a skákala na mě z vlastních pohnutek. Získávala tak pozornost, vybila energii, udělala si sama radost… Když jsem ale do toho zapojila pamlsky, tato její motivace pohasla.  A zůstala jen snaha získat odměnu. Ve chvíli, kdy odměny došli, jsem já sama už pro ni nebyla důležitá.

Obdobně jsem kdysi Ozzyho učila štěkat. Štěkal na děti, které vyběhly zpoza rohu, na roztátého sněhuláka a na další věci. A já to začala odměňovat a přidávat povel Štěkej. Během jedné procházky se stihl rozštěkat na kde co, několikrát si vysloužil odměnu a povelem jsem ho povzbuzovala k opakování. A než jsme se vrátili domů, přestala jsem odměňovat samovolné štěkání a trénovala štěkání pouze na povel. A on pochopil, že se vyplatí štěkání pouze s povelem, ne bez něj. Pravda, štěkání byl zároveň projev nejistoty, takže nevymizelo v těchto situacích úplně. Ale hrozně moc se omezilo. A stačila na to jedna jediná asi hodinová procházka.

7) Tvarování nepřítomnosti nežádoucího chování

V této metodě jednoduše podporujete svého psa v jakémkoliv jiném chování a nežádoucí chování ignorujete. V některých případech může být tato metoda velice jednoduchá a efektivní, v jiných velice náročná. To především tam, kde má pes už vybudovaný zvyk nežádoucího chování a sám v podstatě jiné chování v daných situacích nenabízí.

Pokud například pes štěká u plotu na kolemjdoucí, můžete tuto metodu použít, dělá-li to jen občas. Pokud ale takto reaguje na všechny kolemjdoucí, bylo by velice těžké podpořit jiné chování.

8) Změna motivace

Změna motivace je jedna z nejlepších a často nejjednodušších metod odstranění problémového chování. A bývá i překvapivě rychlá. Musíte ale na počátku dobře určit motivaci a nesklouznout k subjektivním hodnocením typu: „On mi to dělá naschvál.“  Musíme najít skutečnou motivaci a tu změnit.

Klasickým příkladem může být vrčení u misky. Tam je motivace dosti zřejmá. Pes se bojí, že o žrádlo přijde. Pokud se to budete snažit řešit tím, že mu ji zkrátka budete brát a budete se s ním o misku hádat, motivace zůstane a problém se dost možná spíš prohloubí. I u psů, kteří s hlídáním potravy problém nemají, opakované odebírání často problém vyvolá. No uznejte. Jak byste se vy tvářili na to, kdyby vám po dlouhém dni konečně někdo naservíroval vytouženou večeři a pak vám ji sebral. Pak vám ji vrátil. A zase sebral?

Přitom stačí tak málo. Přijďte ke psu a místo odebírání mu do misky něco přidejte. Nebo mu misku vezměte, ale pouze proto, abyste do ní něco extra přidali. A pak už ho nechte v klidu najíst. Jako by vám někdo sebral talíř s večeří jen proto, aby vám přidal druhý řízek.

A takto se dá změnit motivace u mnoha problémů. Jen nesmíme se psem tvrdohlavě bojovat, ale v klidu si celou situaci promyslet a připravit.

—————

Zpět


Kontakt

Výcvik psů Ozzoteam

České Budějovice


778 222 100
Pokud se mi nebudete moci dovolat, není to proto, že bych s vámi nechtěla mluvit, pouze mám doma špatný signál. Zkuste to prosím znovu nebo napište sms či email.