Hra v životě psa
Je až neuvěřitelné, kolik lidí mi řekne, že jejich pes si nehraje a přitom si ani neuvědomí, že to jsou především oni, kdo si nehrají, nebo neumí hrát. Pes je tvor hravý, především mladá štěnda. Jak pes dospívá a stárne, hravost se snižuje, pokud je ale rozvíjena od útlého dětství, vydrží v obrovské míře až do smrti. A i dospělí a starší psi, kteří nejsou zvyklí moc si hrát, si nějakou tu hravost zachovávají a je jen na nás, zda ji dokážeme a chceme využít.
A to si myslím je to, co chceme! A měli bychom chtít. Hra by měla mít v životě našeho psa své podstatné a nezastupitelné místo. Je to zdroj zábavy, kterou si pes určitě zaslouží, a zároveň báječný prostředek k rozvíjení vzájemného vztahu a spolupráce.
Ale jak na to?
Pokud si i vy myslíte, že váš pes si nehraje, či neumí hrát, zkuste se nejdřív zamyslet nad tím, jak se mu snažíte hru nabídnout. Každý pes nebude zběsile lítat za míčkem, to se i Ozzy musel naučit (a že to je nějaký aportér). Většina psů se nebude chtít přetahovat jen proto, že jim podáváte přetahovadlo. Chce to mnohem více.
Pokud jste šťastným majitele štěňátka, jste na tom nejlepším začátku. Štěně přesvědčíte ke hře nejsnáze. Pak už vám zbývá jen se snažit jeho nadšení pro hru co nejvíce rozvíjet a to postupně i venku a v rušném prostředí. Zde platí několik hlavních zásad, kterých byste se měli držet. Určitě je dobré nechat si vybrané hračky u sebe a psu je nabídnout ke hře pouze v době, kdy vy sami chcete. Stejně jako třeba v poslušnosti, i při hře je důležité v nejlepším přestat a postupovat pomalu a systematicky. Pokud jste si nikdy nehráli se psem venku při procházce, bude asi obtížné zaujmout jej mezi spoustou pobíhajících kamarádů. Je třeba začít v klidu, když je pes vyvenčen a nic ho nerozptyluje. Daleko těžší to bude u již staršího psa, kterého máte doma, či který teprve přibyl do vaší rodiny. Pokud si takový pes není zvyklý s člověkem hrát, bude vás to stát daleko více práce, ale i tak to jde. Základem je snažit se psa dobře poznat, pozorovat, co má rád a na čem by se dalo pracovat. U naší Báry to byl třeba aport z vody. Moc ji bavilo chytat šišky a klacky hozené do vody. Zvlášť jsem ji na zemi naučila přinášet – byl to pouze povel, ne hra. Když se ale spojilo přinášení s vodou, nadchlo ji to. A bylo jedno, zda šlo o přinášení z hloubky, či pouhé běhání mělkou řekou. Bavilo ji to. Proto jsme tuto hru rozvíjeli. Několik aportíků ve vodě, jeden na souši a zase další ve vodě. Postupně začali aportíky na souši převládat, až už bylo možné hrát si jen na souši. Samozřejmě to nebyla otázka několika dní, ale spíše týdnů až měsíců. Vždy jen krátké hry končící dřív, než ji stihli omrzet. A zároveň hlídat, kdy má asi tu nejlepší náladu na hry a nenutit jí aportek v době, kdy na něj náladu opravdu nemá. Hodně nám pomohli i pískací hračky, které jsou pro ni atraktivnější a pak ňaminky k vyměnění (pozor, aby pes opravdu předmět přinesl a ne ho vyplivl dva metry od vás a šel si pro ňaminu).
Přetahování
Jak už jsem ale psala, spousta psů na přinášení opravdu není a žádná velká sranda to pro ně nebude. Další oblíbenou hrou bývá přetahování. Zde ale nestačí psu hračku podat a čekat, až se s vámi začne rvát. To nikoho moc nebaví. K přetahování musíte psa nabudit. Nejlepší je využít jeho loveckého pudu a hračkou mu nahradit kořist. A kořist se mu jistě jen tak nekmitá před čumákem. Spíše před ním utíká, uhýbá, kličkuje a hlavně běhá po zemi, nelítá si ve výšce lidského obličeje. Samozřejmostí by měla být patřičná hlasová podpora a motivace psa. Zkuste se ohnout, hračku tahat po zemi a utíkat s ní směrem od psa. Pokud ani toto nezabere, můžete zkusit i jiné metody. Přivázat psa na úvaz a dráždit jej potahováním hračkami kolem něj, nebo naopak tvarováním – tedy odměňovat požadované chování. Z počátku třeba jen kouknutí na hračku, později dotyk, uchopení a až postupně přecházet k přetahování. Potrvá dlouho, než pes pochopí, že přetahování je bezva hra, ale pokud se budete snažit, povede se. Tuto cestu jsem vyzkoušela i s Bárou, především ze zvědavosti. A musím říct, že má daleko lepší výsledky, než jsem čekala.
Hrát se dá i s pamlsky
U nás vedou především dvě hry. Ta první je hrou na přivolání, kdy po písknutí nechám psy přiběhnout a aniž by zpomalili, nechám je proběhnout těsně kolem sebe a hodím za sebe pamlsek. Ze začátku to chtělo zase udělat hru co nejjednodušší, tedy házet velké pamlsky a jen kousíček. Teď už ale odhazuji jen malé kousíčky na vzdálenost i dvou metrů a oba psi to milují. Trénujeme takhle přivolání na procházkách a všichni si to skvěle užijeme. Většinou jim pak podám ještě jednu odměnu z ruky, či je nechám předsednout, aby byli zvyklí se po takovémto přivolání soustředit na mně a ne si jen dohledat ňaminu a zase běžet pryč.
Druhá hra s pamlsky, kterou mám velice ráda a často ji využívám i při výcviku, je „hra na přivolání“. Psy přivedeme k misce, do které dáme ňaminu, pak je poodvedeme kousíček dál a pošleme s povelem vpřed pro ňaminu. Následuje pochvala a okamžité přivolání. Postupně se pak psovod vzdaluje, aby pes běhal dále a dále. Většinu psů tato hra opravdu moc baví a snadno ji vykonávají i v rušném prostředí. Do hry se navíc velice snadno zapojí i další povely – například odložení při odnášení pamlsku, plnění různých povelů před tím, než je pes vyslán k misce a podobně.
Další hry
Pak jsou tu ale také hry, o kterých se většinou moc nemluví, ale určitě byste na ně neměli zapomínat. Se psem si můžete pohrát třeba na schovávanou, na honěnou, či další. Je jen na vás (a především na vás) a vašem psu, čím se dokážete zabavit. Hlavní je najít zábavu pro vás oba a pořádně si to užít. A užít si to musíte i vy, nejen pes. To je na hrách vlastně to nejdůležitější. Nabídla jsem vám tu sice pár návodů, jak naučit psa si hrát, pokud se ale nebudete bavit vy, těžko k tomu přesvědčíte psa. Takže zahoďte stud, oblečte staré pohodlné tepláky a hurá se psem ven (nebo doma na podlahu) a hrajte si, přetahujte se, perte se, radujte se, výskejte a smějte se. Když se dokážete uvolnit a nadchnout pro hru, jistě k tomu strhnete i psa. Hlavně nehledat výmluvy, netvrdit, že pes nechce, že neumí, ale snažit se a hrát si. Zlepší to vaše vzájemné vztahy a výcvik půjde mnohem snáz!
