Co dělat, když pes tahá na vodítku?

9. 10. 2023 | Nezařazené

Sípe váš pes na konci vodítka a radši by se uškrtil, než jít chvíli normálně? Vyráží kupředu, div vám rameno nevykloubí, když uvidí jiného psa? Mění se vaše procházky v silový sport, ve kterém ustavičně prohráváte? Je to vyčerpávající, já vím. Možná si ale vše sami stěžujete, když věříte mýtům, které se o tahání na vodítku tradují.

O tom, jak učit psa chodit na vodítku, najdete určitě spousty a spousty rad a hádám, že řadu z nich už jste si vzali k srdci. Alespoň vy, když už ne váš pes, který je možná tvrdošíjně ignoruje. S radami to ale nebývá snadné a často nám dělají spíš medvědí službu. Pojďme se podívat na pár mýtů, které se kolem tahání na vodítku šíří a vysvětlit si, jak je to doopravdy.

1. Dělá si to sám, jemu to nevadí

My tahání většinou řešíme z našeho pohledu, nám vadí. Zdá se, že našemu psu nevadí ani trochu. Opak je ale pravdou. Tahání, především na obojku, je pro tělo psa velmi náročné. Představte si sami, kdybyste takto namáhali svůj krk. A navíc si pak nemohli vzít ani ibalgin, až vás bude bolet hlava od krční páteře. (Ibalgin je pro psy smrtelně nebezpečný!)

I psi mívají problémy s krční páteří, obrovské problémy. Bohužel pro nás nejsou většinou poznatelné, dokud nejde do tuhého a pes nezačíná mít problémy s pohybem. Nebo rovnou neochrne vlivem výhřezu meziobratlové ploténky. Jako varování si přečtěte příběh od fyzioterapeutky malých zvířat Zuzany Wildmannové , Dis,, DoTh o čivavákovi Archiem.

Kromě páteře ale trpí i další struktury krku: štítná žláza, trachea, psi mívají větší problémy se zrakem kvůli zvýšenému nitroočnímu tlaku během škrcení se na vodítku, a samozřejmě se jim i hůře prokrvuje mozek, což narušuje jejich učení i přístup ke světu kolem.  Jen si představte, kdybyste vy byli chvíli zavěšení ve vodítku tak, jako váš pes, a pak by se vám někdo snažil vysvětlit, jak se chodí na vodítku, nebo počítají matematické rovnice. To by nebylo úplně jednoduché.

Proč tedy tak tahají? Prvně je třeba říci, že to, že živočichovi něco škodí, neznamená, že to nebude dělat. Jak vy teď sedíte při čtení těchto řádků? Rovná záda? Zdravé dýchání? Kdy jste si naposledy zacvičili, protáhli se? A to o takových věcech dokážete uvažovat mnohem více, než váš pes.

Druhý důvod je o něco děsivější. Zvykli si na to. Na každou „nepříjemnost“ se dá zvyknout, stejně jako si oběti domácího násilí zvykli postupně na život s násilníkem. Ono to nebylo hned, přicházelo to postupně, pomalu a oni si zvykali. A stejně tak si zvykne náš pes tahat na vodítku. Bolí ho to, ubližuje mu to, ale stane se to běžnou součástí jeho života. Něco, co tak prostě je a musí se s tím naučit žít.

2. Na postroji bude pes vždycky tahat

Jak jsem psala výš, tahání na obojku je pro psa velmi nebezpečné a může vést k řadě zdravotních problémů. Z toho důvodu je mnohem lepší, pokud pes, když už tahá, tak na postroji. I zde je potřeba volit ten správný, ale v zásadě jde o to, rozložit tlak na větší plochu a „bezpečnější“ části těla. Velmi často ale uslyšíte, že na postroji bude pes vždycky tahat a nikdy se nenaučí chodit na vodítku.

Je pravda, že postroj je pro psa pohodlnější a na tahání snazší. Pro nás naopak je těžší psa na postroji udržet nebo ho přesvědčit, že má jít tam, kam my potřebujeme. Nezřídka se ale stává, že pokud pes není na postroj zvyklí a my mu ho nasadíme, netahá. Je překvapený tím, co to má kolem těla, není zvyklí a netahá. Pokud jste postroj nikdy psu nedávali, určitě to zkuste. Je to skvělý způsob jak začít netahání trénovat. Ale pozor, trénovat musíte. Nebo si pes za chvíli zvykne a k tahání se vrátí.

Navíc klidná chůze na vodítku se dá naučit jak na obojku, tak na postroji, v tom není rozdíl. Rozdíl je právě v tom, jak nebezpečné tyto pomůcky mohou pro vašeho psa být. A tady obojek jednoznačně vede. Na druhou stranu, pokud máte opravdu velkého a silného psa, kterého na postroji prostě neudržíte, volte raději obojek. Sice tím zvýšíte riziko zdravotních problémů spojených s taháním, ale snížíte riziko problémů způsobených třeba vběhnutím pod auto.

A ještě než se od postrojů posuneme dál, je tu ještě jeden mýtus. Existují sporty, při kterých pes tahá – běžce, chodce, cyklistu, nebo třeba závaží. Spousta lidí si myslí, že takový pes bude tahat vždycky, ale není to pravda. Naopak, pes se většinou mnohem snáz naučí rozlišovat, kdy tahat má a kdy ne. Pro spoustu psů je to navíc fantastický způsob, jak se realizovat a dělat něco opravdu naplno. Takže se nebojte, běžnou chůzi na procházce si tím určitě nezkazíte. Jen musíte jasně rozlišit, kdy se trénuje a kdy se venčí.

3. Musí jít u nohy

Spousta lidí zaměňuje chůzi na vodítku s chůzí u nohy, ale není to totéž. Při běžné procházce chcete, aby se pes uvolnil, vyvenčil, užil si to. To při chůzi u nohy nejde. Tam by se měl pes plně soustředit na nás, nevenčit se, nerozptylovat, přesně sledovat náš pohyb. I to má v běžné vycházkové poslušnosti své místo, třeba když jdete přes přechod, míjíte skupinku dětí apod. Tam je super, pokud pes umí chůzi u nohy a opravdu se nerozptyluje, nezastavuje, jde vedle nás. Ve většině procházky tohle ale nechceme.

Pro psa je naprosto přirozené zkoumat okolí čichem. My, když vyjdeme ven, rozhlížíme se, kde je co nového, kdo má nové auto, co se staví v sousedství, zkrátka co se děje. Je to přirozené, potřebujeme vědět o svém okolí, abychom dokázali včas reagovat na případné hrozby. Stejně to má i náš pes, akorát se nerozhlíží, ale čuchá. Potřebuje si očuchat to i tamto, tuhle a zase támhle. To znáte. Pokud byste mu k tomu nedali příležitost, obrovsky tím zvýšíte stres a narušíte jeho přirozené chování.

Při běžné procházce by měl mít pes možnost pohybovat se volně, nebo tedy alespoň v rámci vodítka, pokud ho nemůžeme pustit úplně na volno. Je to pro něj velmi důležité. A tady často narážíme na rozpor s naší a jeho vizí procházky. My se až příliš často, a úplně zbytečně, upínáme k tomu, jít někam na konkrétní místo nebo ujít určitou vzdálenost. Kdežto pes by se raději soustředil na důležitá čuchací místa a vzdálenost nebo dosažení vytyčeného cíle ho moc nezajímají.

Samozřejmě jsou situace, kdy opravdu potřebujeme někam dojít, ale velmi často to tak není. Spousta procházek je opravdu jen o tom, že jdeme ven kvůli našemu psu. Pak je fajn vzít dlouhé vodítko a nikam nespěchat, dát mu tu možnost si to vše očuchat, očurat, jak je libo. A během toho trénovat a učit ho, jak se chodí na vodítku a jak se chodí u nohy, když je potřeba.

4. Při každém zatáhnutí musím zastavit

Pokud pes na vodítku táhne a posouvá se tak blíž k místu, ke kterému se chce dostat, tak je vlastně za své chování – tahání – odměněn. To je taková obecná poučka týkající se tahání na vodítku. Z ní pak vychází jasné pravidlo, že pokud pes napne vodítko, musíme okamžitě zastavit, abychom ho neodměnili tím, že si nás dovleče, kam chce. Je to pravda, ale…

Ačkoliv zastavování je možná nejčastěji doporučovaný způsob, jak psa učit chodit na vodítku, není nejlepší. Vede nás až k řešení chyby – toho, kdy pes napne vodítko. Učení je ale mnohem efektivnější, pokud se soustředíme na správné chování, ne na chyby. Je to způsob, jak vyřešit situaci, kdy zatáhne, ale ne, jak ho učit netahat.

U některých psů tohle stačí, ale u většiny ne. Zvláště pokud je pes v tahání velmi urputný, má ho silně zažité nebo k němu má opravdu dobrý důvod, zastavování na tom nic nezmění. Navíc už jsme si říkali, že přiškrcený pes má špatně prokrvený a okysličovaný mozek a těžko se učí. Takovému psu to často vůbec nedojde, i když to děláme poctivě a dlouho. Zastavování byste určitě měli dělat, ale je třeba doplnit to učením toho, co pes dělat má, co je to správné chování.

Tohle je častý problém při řešení problémového chování – soustředíme se na to, co pes dělat nemá. To je ale hrozně těžké předat dál. My sice řekneme, že chceme, aby pes netahal. My ale také chceme, aby nezastavoval, když třeba uvidí jiného psa, aby neskákal dva metry vysoko, aby neštěkal. Zkrátka je toho spousta, co nechceme. A pokud se soustředíme pouze na to, říkat psu, co dělat nemá, velmi často se nedopracujeme k tomu, co dělat má. Proto spousta psů sice zastaví, když zastavíme my, vrátí se k nám, ale hned při prvním našem kroku vyrazí vpřed a zatáhnou za vodítko.

5. To si nesmí dovolit

Tohle spojení je možná nejčastější frází spojovanou s jakýmkoliv pro nás nevhodným chováním. Jakmile pes dělá cokoliv, co se nám nelíbí, někdo na to řekne: To si nesmí dovolit.

Tahle fráze mluví o respektu. O tom, že nás pes musí respektovat a „nemůže si s námi dělat, co chce“. Pokud ale chceme mluvit o respektu, musíme vždy začít u sebe. Předpokládat, že nás pes bude respektovat navzdory všemu a čemukoliv, naprosto popírá jakýkoliv respekt vůči psu samotnému. On není stroj, je to živá bytost, a může vás respektovat a milovat jak chce, ale vždy tu budou důležitější věci, než vy. To není nic osobního, to je prostě fakt.

Pokud ho bude něco ohrožovat na životě, bude muset nejprve věnovat pozornost své záchraně, pak až vám. Že je to jasné? No, tak teď vás asi vyvedu z omylu. Velká, opravdu velká, část tahání na vodítku se týká právě strachu. A my si to většinou vůbec neuvědomujeme! Strach totiž nemusí být pouze o tom, že se pes snaží od něčeho utéct. On už většinou zjistil, že na vodítku se utíkat moc nedá. A tak začal útočit, aby všechny zahnal. Nebo jim podlézat, aby je ujistil, že na něj útočit nemusí.

Pokud si pes potřebuje nejprve vyřešit své vlastní bezpečí, těžko bude reagovat na naši snahu naučit ho chodit bez tahání. Stejně jako vy asi nebudete číst dál, pokud vám teď přes monitor přeběhne veliký pavouk. Nejprve vyřešíte pavouka, pak se možná vrátíte ke čtení.

Že se to vašeho psa netýká? Možná jo, možná ne. Podstatné je, že o tom nerozhodujete vy. Co je hrozba a co není, o tom si rozhoduje jen a pouze váš pes. Je to o jeho pohledu na věc. Já před pár dny potkala na svém zápěstí pěkně velkého pavouka, pokoutníka. Vykřikla jsem a shodila ho dolů. A tam dostal botou. Možná byste to řešili jinak, možná mi řeknete: Chudák pavouk, vždyť se bál víc, než vy. Nic vám neudělá. Neříkám, že nemáte pravdu, ale v tu chvíli mi to bylo úplně jedno. Na mé ruce prostě neměl co dělat a já to musela nějak vyřešit.

Strach ale není samozřejmě jediná příčina tahání. Těch možností je spousta. Radost, zvědavost, může to být něco, co nevědomky psa učíme a podporujeme ho v tom. I to se často stává, ačkoliv se majitelé snaží tahání odnaučit. Jen to pro psa není srozumitelné. Právě porozumění příčinám je klíčové, při odnaučování tahání. Bez toho se můžete neustále motat v kruhu zastavování a rozcházení, rozčilování a vyčerpání z procházek, které si ani jeden z vás moc neužije. Abych vám hledání příčiny co nejvíce usnadnila, připravila jsem 4denní minikurz: Proč můj pes tahá? V něm si vysvětlíme, co vše může tahání způsobovat, jak s těmito příčinami pracovat a ukážeme si i pár jednoduchých cvičení na každodenní procházky, které zlepší vaši spolupráci. Podrobnosti a přihlášení k minikurzu najdete zde: Proč můj pes tahá?

Autor článku

Šárka Ševčíková

Výcviku psů se věnuji více jak deset let. Kromě pomoci klientům s jejich psy, získávám zkušenosti i s těmi svými. Ujímám se psů bez domova a překonávám s nimi nejrůznější nástrahy jejich minulosti. Jak? Tak aby je to bavilo, aby to fungovalo, a abychom si to všichni užili. A tak to budu učit i vás.

Další články

5 základních kroků pro život s tvrdohlavým psem

5 základních kroků pro život s tvrdohlavým psem

Máte doma paličáka, se kterým je těžké hnout? Neposlouchá, nevnímá vás a když ho něco zaujme, jste pro něj vzduch? Velká tvrdohlavost je u řady plemen vrozená, to ale neznamená, že se s ní musíte jen tak smířit. Vůbec ne. Jen se s ní musíte naučit pracovat a umět ji...

Jaký byl můj rok 2023

Jaký byl můj rok 2023

Byl to rok plný překvapení, radosti i smutku a nečekaných situací. Byl to rok plný života. Zahájila jsem ho dlouho očekávaným rozvodem a na jaře jsme se synem vdávali babičku. Sice to byl jen malý rodinný obřad na radnici, ale přiletěla kvůli němu sestra ze zahraničí,...

Jak ho naučit, dělat to i bez navádění pamlskem?

Jak ho naučit, dělat to i bez navádění pamlskem?

Naučili jste svého psa lehnout si za pamlskem u země, ale teď to bez pamlsku neudělá? Co když budete muset začít úplně od znova a bez pamlsku? Ale jak? A nebo mu to bude stačit jen dobře vysvětlit? Odbourání navádění je samostatná dovednost, kterou se pes učí. U čím...