Vzruchy a útlumy

23.10.2013 21:12

Vzruch

Každá reflexní reakce závisí na vzájemném vztahu vzruchu a útlumu, což jsou základní nervové procesy. Vzruchem označujeme každé podráždění nervové soustavy. Vzrušená nervová centra pak vyvolají vznik patřičné reflexní reakce. Při výcviku je vzruch vyvolán podmíněnými i nepodmíněnými podněty. Pokud navíc na určité nervové centrum působí příliš silné a dlouhé podněty, může se v mozku psa vytvořit koncentrované a přetrvávající ohnisko vzruchu - tzv.dominantní ohnisko vzruchu. To k sobě přitahuje všechny ostatní vzruchy přicházející nervovou soustavou. Jakýkoliv vedlejší podnět pak nevyvolá patřičnou reflexní reakci, ale zesílí působení dominantního ohniska vzruchu. Příkladem může být chování sajícího štěněte. Pokud jej mechanicky podráždíme - šťouchneme do něj - a nebude-li toto podráždění příliš silné, místo reakce štěněte na nás se objeví jen zesílení sacích pohybů.

Útlum

Útlum je opakem procesu vzruchu. Nervová centra jsou v takovém stavu, že orgány s nimi spojené v tu chvíli omezují či zastavují svou činnost. Například nám při výcviku vyběhne před psem kočka. Povel daný v tu chvíli pes nesplní, protože v nervovém centru spojeném se sluchem došlo k útlumu. Při správně vedeném výcviku však postupně dosáhneme toho, že pes bude povely plnit i v těchto a podobných situacích.

Útlum může mít různé příčiny a dle toho jej dělíme na šest různých druhů ve dvou skupinách. Vrozené útlumy označujeme jako útlumy nepodmíněné. Mezi ně patří útlum vnější, ochranný (nebo také nadhraniční) a spánkový.

Nepodmíněné útlumy

Vnější útlum

se nám objevuje tam, kde je pozornost psa odvedena silným podnětem z vnějšku. Jako příklad může posloužit již zmiňovaná situace s kočkou. Pokud půjde o psa teprve v začátcích výcviku, bude pro něj kočka pravděpodobně daleko důležitější. Upoutá veškerou jeho pozornost a pes již nebude schopen se na výcvik soustředit. Pokud se toto stane, je lepší, nechat psa chvíli v klidu a k výcviku se vrátit později, až bude zase schopen soustředění. Naopak pokud půjde o již dobře vycvičeného psa, po kočce se možná ani nepodívá, nebo podívá ale hned bude schopen se vrátit k původní činnosti. Pokud půjde o psa, který již povely dobře zná a je zvyklí pracovat občas i v rušnějším prostředí, bude mít možná tendence vyrazit za kočkou, po našem zadržení ale bude možné vrátit se k práci. Je ale potřeba počítat s tím, že soustředění psa už nebude takové, jako před objevením se kočky. Ve všech případech je k vymizení vnějšího útlumu ale nutné odstranit podnět, který tento útlum vyvolal - kočku.

Ochranný nebo také nadhraniční útlum

se objevuje ve chvíli, kdy na psa působí příliš silné podněty nebo silné podněty trvající příliš dlouho.  Centrální nervová soustava je přetížena a aby nedošlo k jejímu poškození, dojde k útlumu a pes přestává reagovat na tyto i jiné podněty. V takovém případě není možné vytvářet podmíněný reflex a je potřeba nechat psa v klidu odpočinout a příště se ve výcviku takovým situacím vyhnout.  Ochranný útlum se nám může objevit při použití příliš silných podnětů, jako je křik či trhání vodítkem, při vypracování stopy pro psa příliš náročné a neodpovídající jeho výcviku, nebo také při dlouhém opakování jednoho nebo více stále stejných povelů.

Spánkový útlum

se objevuje v situacích kdy je CNS v relativním klidu a často i v návaznosti na útlum ochranný.  Ve výcviku by jsme se s ním setkat neměli. Nebo alespoň né při dobře vedeném výcviku. Pokud ale často děláme například dlouhé odložení ve skupině a pes již ví, co bude následovat, může se spánkový útlum objevit. Ve sportovním výcviku je toto nežádoucí.

Podmíněné útlumy

Druhou skupinou jsou pak útlumy podmíněné, tedy získané a upevněné během života. Sem patří útlum zpožďovací, diferenciační a také vyhasínací.

Zpožďovací útlum

budejeme tam, kde nejprve učíme rychlou reakci na podnět a později před něj přidáme útlum. Klasický příklad najdeme třeba u cviku aport, kdy psa nejprve učíme rychle přinést odhozený předmět a později přidáváme vyčkání do povelu "Aport".

Diferenciační útlum

učí psa nereagovat na určité podněty, ačkoliv jsou zdánlivě stejné jako podněty, na které jinak běžně reaguje. U štěňat je například běžné, že po zavolání běží za každým a teprve později se musí naučit, ke komu běžet a ke komu ne. Ve sportovním výcviku se pak musí naučit reagovat pouze na povely svého psovoda a ne psovoda cizího, aby se nám nestalo, že vyběhne z odložení na přivolání druhého psovoda, který cvičí se svým psem hned vedle. Diferenciační útlum se objevuje také při stopování, kdy pes nesmí reagovat na křížení sledované stopy, ale dál pokračovat ve sledování původního pachu.

Vyhasínací útlum

nám zapříčiňuje klasické "zapomínání" neopakovaných povelů. Pokud nepodmíněné reflexy nejsou pravidelně opakovány, dochází k tzv. vyhasínání a pes zapomíná. Rychlost vyhasínání je přitom závislá na typu psa, složitosti daného cviku i tom, jakým způsobem se jej pes učil. Ve výcviku vyhasínací útlum využíváme spíše tam, kde se snažíma psa něco odnaučit. V takovém případě je potřeba patřičnou dobu se danému chování vyhýbat, dokud dané chování pes nezapomene. Jako příklad nám poslouží častá situace, kdy majitel nechává štěně po příchodu na sebe skákat. Pes ale vyroste a najednou je toto chování nepříjemné. Jednou možností je užití negativního působení, hrozí však, že použijeme příliš silné podněty a pes se k nám bude bát přijít. Druhou možností je využít vyhasínání. Tedy nabídnout psu vždy nějáké náhradní chování - například mu po příchodu podat žvýkací kost, hračku, poslat jej na místo a podobně a toto opakovat tak dlouho, dokud nežádoucí chování nevyhasne.

Vyhasínací útlum se nám však může objevit i v počátku výcviku, například u přivolání. Pokud pes nemá tento cvik ještě patřičně upevněn a my jej přivoláme z větší vzdálenosti, může se stát, že pes sice rychle zareaguje, ale během cesty k nám, dojde k vyhasnutí a pes cvik nedokončí. To je poměrně častá situace objevující se u nezkušenných psovodů, kteří po první reakci psa zůstanou pouze stát a psa už dál na sebe neupozorňují, nechválí a nelákají, případně ještě povídají s přáteli a podobně. Pro vytvoření podmíněného reflexu je však potřeba udržet pozornost psa a cvik dotáhnout do konce.

 

 

—————

Zpět


Kontakt

Výcvik psů Ozzoteam

České Budějovice


778 222 100
Pokud se mi nebudete moci dovolat, není to proto, že bych s vámi nechtěla mluvit, pouze mám doma špatný signál. Zkuste to prosím znovu nebo napište sms či email.