Proces učení 1.díl

23.10.2013 21:19

 Proces učení probíhá u psů několika způsoby. Dělíme je na:
a) klasické podmiňování
b) operantní podmiňování
c) vtiskávání
d) habituace
e) vyhasínání
f) latentní učení

a) klasické podmiňování

Do této skupiny patří budování podmíněných reflexů tak, jak jsme si jej popsali dříve. V rámci klasického podmiňování rozeznáváme čtyři výcvikové metody.

I Metoda chuťově dráždivá

Jako nepodmíněný podnět zde působí pamlsek či potrava. Nejčastěji se s tímto způsobem setkáme při nácviku stopování, kde se pamlsky používají velice hojně.  Kladem této metody je vysoká aktivita a zájem psa o výcvik. Pes se rychle učí, prohlubuej se vztah mezi psem a psovodem a pamlsky se jako odměna dobře podávají. Narozdíl třeba od hračky, kdy je potřeba, aby si spolu pes a psovod uměli správně hrát, pamlsek umí sníst snad každý pes a podat snad každý psovod. Důležité je však správné načasování a způsob podání tak, aby si pes vytvářel správné asociace. Negativem chuťově dráždivé metody je nepevnost vybudovaných reflexů především v rušivém prostředí a závislost celé metody na chuti a nasycenosti psa

II Mechanická metoda

Zzde je nepodmíněným podnětem mechanické působení ze strany psovoda.  Dochází k rychlému vybudování požadovaných návyků, pes ale cvičí jen proto, aby se vyhnul nepříjemnému působení a dochází k narušení vztahu psa a psovoda. Pes se také rychle dostává do ochranného útlumu.

III Napodobovací metoda

Ačkoliv bývá tato metoda u psů běžně uváděna, není to uplně přesné. Pravá napodobovací metoda patří do nejvyššího typu učení a pes jí není schopen. Ve skutečnosti se jedná spíše o to, že pes se nechá strhnout chováním ostatních k požadovanému chování. Například pes při nácviku obran na kruhovce začne štěkat tak, jako štěkají ostatní.

IV Kontrastní metoda

I zde působí jako nepodmíněný podnět mechanické působení ze strany psovoda, je však doplněno pochvalou a případně odměnou po splnění povelu. Pes se i při této metodě velice rychle učí a navíc nedochází k narušení vztahu psa a psovoda. Vybudované reflexy jsou pevné a trvalé. Z uvedených metod je tato nejefektivnější, ale také nejnáročnější na psovoda, který už musí mít patřičné znalosti a dovednosti. Důležité je použít podněty odpovídající síly - pokud budou příliš slabé, pes se jim bude snažit vyhnout a nezaujme požadovanou pozici. Proces učení se tím značně prodlouží. Naopak budou-li podněty příliš silné, ponese metoda všechny negativa mechanické metody a ani pochvala či pamlsek a konci to nenapraví. Stejně tak je důlěžité správné odměňování - způsob i načasování.

 

b) Operantní podmiňování

Prvně popsal tuto metodu americký vědec B. F. Skinner a je užívána i v humánní psychologii.  Zpevňujícím prvkem, který vede k opakování či naopak vymizení daného chování, je okamžitý následek tohoto chování tedy pochvala nebo trest. Pes tedy není nijak veden k tomu, co má dělat, aktivita je pouze na něm. Psovod pak psa jen odmění či potrestá. Dle toho pak rozlišujeme dvě základní výcvikové metody.

I Pozitivní posilování

Ihned po vykonání požadovaného chování následuje odměna, která pak motivuej psa k tomu, toto chování opakovat. Odměna je jedinou jeho motivací a musí následovat bezprostředně (nejlépe do 1 vteřiny, max do 3 vteřin) po požadovaném chování. Pes se touto metodou velmi rychle učí, je velice aktivní, ochotný, pozorný, koncentrovaný na psovoda a výcvik jej baví. Silně se upevňuje vztah psa a psovoda, pes se stává hravým a zvyšuje se jeho intelekt. Metoda pozitivního posilování má ale i jedno velice výrazné egativum a tím je nutnost psovoda přesně znát metodiku a dobře ji ovládat! Nejpodstatnější je zde správné načasování a podání odměny. Teprve když pes začne dané chování sám opakovat ve snaze získat odměnu, přidává se povel. Je tak možné vytvořit postupně podmíněný reflex bez toho, aby byl pes nějak naveden či korigován do správné polohy. Nejčastěji se tato metoda užívá asi u očního kontaktu, kdy se pes odměňuje za pohlédnutí na psovoda.

II Negativní posilování

Zde naopak ihned po nežádoucím chování následuje trest, který vede k tomu, že pes toto chování opakuje stále méně až úplně vymizí. Negativní podnět by se měl objevit nejpozději do 1 - 2 vteřin po začátku nežádoucího chování. Čím dříve k tomu dojde, tím rychleji se vytvoří vzájemná souvislost. Naopak přichází-li trest později, je zde riziko, že k vytvoření správné souvislosti vůbec nedojde a pes začne projevovat strach. I s touto metodou se ve výcviku můžeme setkat poměrně často, například při učení klidu, při odhození aportu. Pokud se pes v takové chvíli zvedne, přicukneme jej vodítkem zpátky. Důležitá je přitom správná volba síly negativního podnětu v závislosti na typu vyšší nervové činosti psa.
Obě metody - pozitivní i negativní posilování - se vztahují vždy pouze k poslednímu chování - operantu.  Například jdeme se psem u nohy bez vodítka a před námi vyběhne kočka. Pes v tu chvíli vyrazí kupředu, neposlechne naše volání a vrátí se až když mu kočka zmizí z dohledu. V celé situaci najdeme hned několik operantů:
- pes nesetrval u nohy
- štval kočku
- nereagoval na volání
- vrátil se k nám
Zatímco tři první operanty by zasloužili trest, operant poslední naopak zaslouží odměnu. Právě zde dělá řada psovodů chybu a psa po příchodu potrestá. Pes si však negativní podět spojí jen a pouze se svým návratem k psovodovi a bude-li se to několikrát opakovat, pes začne s návratem k psovodovi otálet a spíše se bude snažit udržet si bezpečnou vzdálenost a vyhnout se trestu.
Metody pozitivního i negativního posilování lze také kombinovat v tzv. metodě pozitivního posilování s korekcí. Jak už ale název napovídá, musí v tomto případě metoda pozitivního posilování výrazně převládat.
V rámci operantního posilování nemůžu nezmínit ještě dvě velice významné metody výcviku a to klicker training a parfosní metodu.

III Klicker training

Autorkou této metody je cvičitelka delfínů Karen Pryor. Užívá se u ní tzv klikr, tedy plíšek, který při promáčknutí vydává charakteristický zvuk. Ten se pes (nebo jiné zvíře) učí spojovat s následující odměnou. Princip je zde v podstatě stejný, jako při správném užití pochvaly, kdy se pes naučí, že pochvala označuje dané správné chování a že bude bezprostředně následovat odměna. Výhodou u uměle vytvořeného zvuku klikru však je možnost lepšího načasování a hlavně neutrálnost zvuku, ve kterém se nepřenáší emoce psovoda, jenž by mohly celý výcvik ovlivnit. Kliknutí se objevuje ve chvíli, kdy pes plní požadované chování a značí příchod odměny. V nácviku se postupuje od jednoduššího ke složitějšímu. Tato metoda se dnes objevuje poměrně často i ve sportovní kynologii, častěji se s ní však setkáme třeba v dogdancingu.

IV Parfosní metoda

Název této metody pochází z francouzkého "par force" tedy síla nebo násilí. Ráda bych napsala, že se s touto metodou dnes již nepotkáte, ale nebyla by to pravda. zvláště při nácviku aportů a v myslivecké kynologii jsou parfosní metody stále dosti živé. Například pokud psovod vydá povel Aport a působí psu bolest - stisknutím horní čelisti a  přitlačením pysků k zubům - dokud neotevře tlamu a není mu tam vložen aport. Obdobně se pak může pokračovat ne jen při držení ale při celém aportu, kdy je pes úmyslně stresován užitím elektronického výcvikového obojku po celou dobu vykonávání cviku a impulsy ustanou teprve ve chvíli, kdy pes sedí s aportem před psovodem. ( To samozřejmě není správné použití EVO.) Často touto metodou dochází ke zkažení psa.

—————

Zpět


Kontakt

Výcvik psů Ozzoteam

České Budějovice


778 222 100
Pokud se mi nebudete moci dovolat, není to proto, že bych s vámi nechtěla mluvit, pouze mám doma špatný signál. Zkuste to prosím znovu nebo napište sms či email.